čtvrtek 1. prosince 2011

snění a realita

Kam jsme dali oči a nebo kdo vidí více.

Ano tak z ní podtitul a asi něco na něm pravdy bude. Nedávno jsem nyní na Jesenicku po delší době v odloučené lokalitě. Ta dnes dík jedinci, konkrétně Jance Mižikárové už odloučená lokalita není. Rodiny mají dík nalezené studni vodu až do domu a to se mnozí pokoušerli o zavedení vody 20 let. Nová střecha, plastová okna, nové koupelny a omítky. Stačilo jediné, jednat tvrdě s oborem sociálních věcí a vše podkládat od nevyhovujících podmínkách až po řešení a rozpočet obce a rozpočet rodin splátkami u jedné stavební společnosti, kde se  nakoupil  materiál jako na omítky apod..Naopak Z Vidnavy a Kraše, dohromady obcí s romskou populací celkem 38 procent z celkového obyvatelstva kam se sestěhovávají rodiny z celé ČR máme odloučenou lokalitu přímo několika tisícovou, která tu ještě před třemi lety v takovém rozsahu nebyla. Kriminalita se zhoršila a lavičky plné romských našich lidí, s dětmi kolem sebe a muži s pivem v ruce je dnes běžný každodenní obrázek Vidnavy., oblasti a města, kde nezaměstnanost dosahuje jen na tomto místě 73 procent a mezi Romy aš neuvěřitelných 89 procent. / Statist. úřadu práce/. A Terénní sociální pracovník nikde, funkční neziskovka nikde, nejblíže v Javorníku 18 km daleko, nebo Jeseník, 15 km daleko, ale hlavně strach i těchto lidí dříve aktivních učinil město takovým jakým je .Tak a Teď posuďte. Než se rozpadlo o.s v samotné Vidnavě, kde jsem pracoval a kde důvodem rozpadu byla zpronevěra peněz nejen účetní ,  mou jedinou nbanou byla jediná věta , že na tohle se dívat nebudu a zavřít se nenechám a tak se tak s, že prevence selhala a dnes do Vidnavy nejde ani koruna na romskou otázku a aktivity od dětského centra, přes spolupráci s dalším NNO chráněné bydlení, asistence na školách to vše včetně poradny a terénní práce je pryč a přitom bylo dáváno za příklad druhým jak město samotné tak NNO nejedno, které ve spolupráci s mnoha subjekty dosáhlo - "a jsme u toho" - cíle po kterém volá agentura pro soc. začleňovaní ( slovíčko romské tam již nebude asi aby romské peníze se dali lépe rozkrást a skončili u neromských org, asi všechny).Agentura nic nového nepřináší, jen kopíruje zkušenosti a dala je na papír pod titulkem, a přečtení s mým dojmem sladkých zítřků. Za ty peníze a vzhledem jak se mezi sebou známe, takový materiál by nám netrval o dva roky déle no a jestli by stal několik desítek tisíc korun tak asi jen ovlivněním skutečných nákladů  tisku. Porady a semináře k oněm skvělým zítřkům a platy koordinátorů v krajích,  no kdo by to nebral jako skvělý místo a možnoustí do budoucna stoupat v žebříčku prof. experta výše.. Takže jedna odloučená lokalita - dík Jano Tobě nám ubyla, a jedna pořádná vyrostla a jak p. Gabal uvádí celkový nárůst lokalit je přes 200 a přeci hodnotící zpráva agentury vyzněla jak pomohla, jak byla aktivní a jedním dechem dodavá ----- jednou větou, ---- že jediným místem , kde selhala bylo právě Jesenicko a tak není divu, že i starostové obcí se bouří a agentura byla doslova vyhnána.!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Vidnava náměstí již dávno není klidným místem

Všechno je nakonec na nás samotných jako vždy. Na tom, zda obejdeme i nesmyslný zákon o sociálních  službách a pomůžeme a nebudeme brát ohled na papírové strategie. Je to v nás a nyní myslím to, že nám skutečně jde hledat řešení a konkrétní pomoc v terénu , v rodinách a s vůli  nevidět právě ony překážky, viz. agentura a legislativa v mnoha případech. Je to na nás na těch, co obětují vlastní čas ne pro vlastní mamon a pohodlí. ale proto, že mají a máme v sobě srdce, duši a Romipen, Skutečný Romipen neboť nemít jej v sobě, neděláme to s takovým přesvědčením, že každý kdo se naší pomocí zvedne z onoho bahna je poděkování a nedá se měřit penězi ani slávou


I v tomto pro nás platí : právě v práci pro druhé :. Romipen, to je čest. kdyby nebylo cti, nebylo by ani Romipenu ani toho , co děláme.






článek z roku 2007 nic se nezměnilo i přes projekt, situace je naopak stále výbušnější

Romské ghetto na okraji Velké Kraše na Jesenicku je podle odborníků časovanou bombou. Problémem je zejména rozpadající se budova bývalé ubytovny nazývané Vietnam, kde načerno bydlí minimálně šest romských rodin. Stačí zkrat v elektřině nebo malá jiskra a objekt lehne popelem. Desítky Romů by se ocitly na ulici. Obec, kde má většina z nich trvalé bydliště, by se o ně musela postarat.
„Vietnam je rozbuška, která se musí co nejdříve řešit,“ prohlásil Václav Zástěra, jednatel sdružení Roma Vidnava, které se spolu s obcí a krajem snaží najít cestu ze složité situace. „Elektřina i další rozvody jsou zastaralé. Lidé zde začali topit dřevem. Přitom komíny jsou v této dřevěné montované stavbě nevyhovující a kdykoliv zde může vypuknout požár,“ varuje před nebezpečím Zástěra.
Ubytovna Vietnam je zapomenutý kostlivec ve skříni. Úředně neexistuje, nikdy nebyla zkolaudována. Romové, kteří kdysi stavbu po odchodu dělníků obsadili, nemají nárok na nájemní smlouvu. Na ulici ale díky potvrzení o trvalém pobytu skončit nemohou. Po opravách či nových bytech ale už roky volají marně.
I když Romové neplatí žádné nájemné, stěžují si obyvatelé na příšerné podmínky. „Jednou mi ve spánku spadla na hlavu myš,“ postěžovala si Verona Krečmerová. „Zdi jsou tak tenké, že slyšíte, co se děje vedle. Není zde žádné soukromí. Žádost o byt už mám na obci patnáct let,“ přidala se Jana Kutziowá.
„Tady člověk zmrzne za živa. Podívejte se na ty zdi, nemají ani deset centimetrů. V létě se tady nedá být. Dýcháme skelnou vatu, která padá ze stropu. Už deset let žádám obec o byt, ale chtějí po mně kauci třicet tisíc korun. Jsem na sociálce, kde mám na to vzít,“ rozhodil rukama Josef Malík.
Radnice se točí v začarovaném kruhu. Byty nemá, na opravu ubytovny scházejí potřebné peníze. Bez legalizace objektu také nemůže získat dotaci na jeho rekonstrukci. V současné době radnice Romům pomoci nemůže. „To, že jsou obyvatelé obce, neznamená, že se o němá obec postarat. V současné době nemáme žádné volné byty,“ prohlásila starostka Velké Kraše VlastaKočí (nez).
Jisté řešení neutěšené situace nabízí kraj. „Jde o extrémně vyloučenou lokalitu, která nepochybně potřebuje řešení. Pokud dostaneme podnět, můžeme připravit integrovaný projekt, který by řešil bydlení i zaměstnání Romů,“ řekla krajská koordinátorka Renata Köttnerová.
Olomoucký deník 2007

Žádné komentáře:

Okomentovat