Hrozí Břeclavanům další pochody extrémistů?

15. dubna 2012 byl u břeclavského Shopping centra údajně kolem deváté hodiny večer napaden patnáctiletý mladík Petro. Po údajném útoku zatelefonoval matce, která jej odvezla do nemocnice, kde mu lékaři museli odebrat zraněnou ledvinu. Policistům a novinářům tvrdil, že po něm trojice Romů, chtěla cigaretu a protože ji neměl, zbila jej brutálním způsobem. Tuto informaci následujícího dne zveřejnila převážná část médií. TV Nova tuto zprávu doplnila o obrazový efekt, jakoby z rekonstrukce incidentu, který v kontextu s Petrem na nemocničním lůžku vyvolal vlnu emocí a zděšení ve společnosti.

Tato zpráva zasáhla i Romy samotné. Řada z nich okamžitě vyjádřila podporu Petrovi, ale také veřejně odsoudila brutální útok Romů. Toto přece nikdo z nás nechce! Nechceme se bát o svoje ratolesti. Každý rodič, ať je bílý, tmavý, nebo oranžový se s tímto zřejmě ztotožňuje a nechtěl by se octnout na místě matky Oksany. Děti jsou pro nás to, co nás posouvá kupředu. Jejich utrpení je pro rodiče dvojnásobné.
Situace se však v některých bodech změnila. Nemluvím teď o utrpení matky, ani chlapce. To se nedá zvrátit, ovlivnit nebo zmírnit. Člověk s tím musí bojovat po zbytek svého života a vzpomínky se mohou vrátit, i když bolest pomine. Mluvím o důsledcích, které způsobila přílišná aktivita médií. Z vyšetřování totiž po 38 dnech od události vyplynulo, že Petro si celý příběh o napadení vymyslel z obavy ze své autoritativní matky-samoživitelky. Osobně mi to celé nedává smysl. Kluk sportovec se bojí říct „mami upadl jsem“. Nicméně takto lež vyvolala ve městě vlnu antipatie a nenávisti. Lidé naočkovaní ilustrativními záběry TV Nova vzali do rukou transparenty a sešli se na náměstí demonstrovat svůj dřímající protiromský postoj. Záštitu nad touto demonstrací převzala Dělnická mládež-odnož bývalé DS rozpuštěné pro své ideologicko-rasistické názory a současné DSSS. Vandas dle očekávání situaci využil ke své prezidentské kampani. V závěru akce se asi 200 radikálů pokusilo proniknout do ulice, kterou obývají Romové a snažili se je napadnout v jejich obydlí. Zabránili jim v tom pouze policejní těžkooděnci.
Z obavy eskalace násilí ve městě starosta Břeclavi oznámil, že radnice v souvislosti s útokem zvýší od července počet městských policistů, opraví kamerový systém a přijme druhého romského asistenta. Naprosto souhlasím s těmito kroky, protože co má větší hodnotu než naše bezpečnost a zdraví? Vždy je to však na úkor něčeho a v době rozpočtových škrtů nedovedu odhadnout, na jaký úkor to bude teď. Obávám se, že město bude muset tyto prostředky vytáhnout z kapes Břeclavanů. Tudíž si budou muset připlatit všichni. Každá podobná demonstrace stojí řádově několik stovek tisíc až milionů korun. Situaci to však nezlepší. Je to jednorázový poplatek za akutní zajištění bezpečnosti všech občanů. Poplatek, který pak jinde chybí. Pokud tyto peníze stojí za to, že se pouze šíří strach a obava ve městech, že vzrůstá antipatie a nenávist (bohužel oboustranná), pak je to v pořádku. Proč bychom hodnoty ve společnosti tvořili spolu, když to jde i odděleně? Díky šířené nenávisti si třeba slušní Romové nemohou najít práci, začlenit se, a třeba se i z nich časem stanou neslušní jen proto, aby měla většina pravdu v překonaných mýtech.
Když se zpětně zamyslím na těch 38 dní, musím se zeptat, kam nás to dovedlo? Jedna lež prezentována médiemi nezvratně opět rozdělila společnost a vryla do srcí lidí strach, nejistotu, antipatii. Dokážeme teď tyto důsledky vyrvat ze svého nitra, nebo tam budou dřímat v očekávání, že jednou snad…? Napětí ve městě dokazuje pravdu a ukazuje pravou tvář!
Celé této lži od počátku asistovali 4 Petrovi kamarádi. Ani po několikrát opakovaném výslechu, přes všechny důsledky, která tato lež způsobila, nenašli v sobě odvahu říct pravdu. Nebo to nebylo o odvaze? Oksanu kontaktovali lidé z DSSS a nabízeli ji pomoc. Chtěli z ní udělat ukázkový příklad. Michal David a jiní nabídli a poskytli finanční prostředky. Byly zřízené různé účty, kam lidé posílali peněžní pomoc. Jeden takový má i Dělnická mládež na svém webu. Svědkům bylo nabídnuto 100 000 Kč, pokud ve svých výpovědích nepoleví. A skutečně. Oni nepolevili. Donutil je k tomu detektor lži.
I z těchto důvodů jsem se rozhodl dnešního dne podat trestní oznámení proti Petrovi, Oksaně, 4 kamarádům a dalším osobám.

Miroslav Kováč
předseda o.s.Forum CZ

snění a realita

Kam jsme dali oči a nebo kdo vidí více.

Ano tak z ní podtitul a asi něco na něm pravdy bude. Nedávno jsem nyní na Jesenicku po delší době v odloučené lokalitě. Ta dnes dík jedinci, konkrétně Jance Mižikárové už odloučená lokalita není. Rodiny mají dík nalezené studni vodu až do domu a to se mnozí pokoušerli o zavedení vody 20 let. Nová střecha, plastová okna, nové koupelny a omítky. Stačilo jediné, jednat tvrdě s oborem sociálních věcí a vše podkládat od nevyhovujících podmínkách až po řešení a rozpočet obce a rozpočet rodin splátkami u jedné stavební společnosti, kde se  nakoupil  materiál jako na omítky apod..Naopak Z Vidnavy a Kraše, dohromady obcí s romskou populací celkem 38 procent z celkového obyvatelstva kam se sestěhovávají rodiny z celé ČR máme odloučenou lokalitu přímo několika tisícovou, která tu ještě před třemi lety v takovém rozsahu nebyla. Kriminalita se zhoršila a lavičky plné romských našich lidí, s dětmi kolem sebe a muži s pivem v ruce je dnes běžný každodenní obrázek Vidnavy., oblasti a města, kde nezaměstnanost dosahuje jen na tomto místě 73 procent a mezi Romy aš neuvěřitelných 89 procent. / Statist. úřadu práce/. A Terénní sociální pracovník nikde, funkční neziskovka nikde, nejblíže v Javorníku 18 km daleko, nebo Jeseník, 15 km daleko, ale hlavně strach i těchto lidí dříve aktivních učinil město takovým jakým je .Tak a Teď posuďte. Než se rozpadlo o.s v samotné Vidnavě, kde jsem pracoval a kde důvodem rozpadu byla zpronevěra peněz nejen účetní ,  mou jedinou nbanou byla jediná věta , že na tohle se dívat nebudu a zavřít se nenechám a tak se tak s, že prevence selhala a dnes do Vidnavy nejde ani koruna na romskou otázku a aktivity od dětského centra, přes spolupráci s dalším NNO chráněné bydlení, asistence na školách to vše včetně poradny a terénní práce je pryč a přitom bylo dáváno za příklad druhým jak město samotné tak NNO nejedno, které ve spolupráci s mnoha subjekty dosáhlo - "a jsme u toho" - cíle po kterém volá agentura pro soc. začleňovaní ( slovíčko romské tam již nebude asi aby romské peníze se dali lépe rozkrást a skončili u neromských org, asi všechny).Agentura nic nového nepřináší, jen kopíruje zkušenosti a dala je na papír pod titulkem, a přečtení s mým dojmem sladkých zítřků. Za ty peníze a vzhledem jak se mezi sebou známe, takový materiál by nám netrval o dva roky déle no a jestli by stal několik desítek tisíc korun tak asi jen ovlivněním skutečných nákladů  tisku. Porady a semináře k oněm skvělým zítřkům a platy koordinátorů v krajích,  no kdo by to nebral jako skvělý místo a možnoustí do budoucna stoupat v žebříčku prof. experta výše.. Takže jedna odloučená lokalita - dík Jano Tobě nám ubyla, a jedna pořádná vyrostla a jak p. Gabal uvádí celkový nárůst lokalit je přes 200 a přeci hodnotící zpráva agentury vyzněla jak pomohla, jak byla aktivní a jedním dechem dodavá ----- jednou větou, ---- že jediným místem , kde selhala bylo právě Jesenicko a tak není divu, že i starostové obcí se bouří a agentura byla doslova vyhnána.!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Vidnava náměstí již dávno není klidným místem

Všechno je nakonec na nás samotných jako vždy. Na tom, zda obejdeme i nesmyslný zákon o sociálních  službách a pomůžeme a nebudeme brát ohled na papírové strategie. Je to v nás a nyní myslím to, že nám skutečně jde hledat řešení a konkrétní pomoc v terénu , v rodinách a s vůli  nevidět právě ony překážky, viz. agentura a legislativa v mnoha případech. Je to na nás na těch, co obětují vlastní čas ne pro vlastní mamon a pohodlí. ale proto, že mají a máme v sobě srdce, duši a Romipen, Skutečný Romipen neboť nemít jej v sobě, neděláme to s takovým přesvědčením, že každý kdo se naší pomocí zvedne z onoho bahna je poděkování a nedá se měřit penězi ani slávou

I v tomto pro nás platí : právě v práci pro druhé :. Romipen, to je čest. kdyby nebylo cti, nebylo by ani Romipenu ani toho , co děláme.






článek z roku 2007 nic se nezměnilo i přes projekt, situace je naopak stále výbušnější

Romské ghetto na okraji Velké Kraše na Jesenicku je podle odborníků časovanou bombou. Problémem je zejména rozpadající se budova bývalé ubytovny nazývané Vietnam, kde načerno bydlí minimálně šest romských rodin. Stačí zkrat v elektřině nebo malá jiskra a objekt lehne popelem. Desítky Romů by se ocitly na ulici. Obec, kde má většina z nich trvalé bydliště, by se o ně musela postarat.

„Vietnam je rozbuška, která se musí co nejdříve řešit,“ prohlásil Václav Zástěra, jednatel sdružení Roma Vidnava, které se spolu s obcí a krajem snaží najít cestu ze složité situace. „Elektřina i další rozvody jsou zastaralé. Lidé zde začali topit dřevem. Přitom komíny jsou v této dřevěné montované stavbě nevyhovující a kdykoliv zde může vypuknout požár,“ varuje před nebezpečím Zástěra.

Ubytovna Vietnam je zapomenutý kostlivec ve skříni. Úředně neexistuje, nikdy nebyla zkolaudována. Romové, kteří kdysi stavbu po odchodu dělníků obsadili, nemají nárok na nájemní smlouvu. Na ulici ale díky potvrzení o trvalém pobytu skončit nemohou. Po opravách či nových bytech ale už roky volají marně.

I když Romové neplatí žádné nájemné, stěžují si obyvatelé na příšerné podmínky. „Jednou mi ve spánku spadla na hlavu myš,“ postěžovala si Verona Krečmerová. „Zdi jsou tak tenké, že slyšíte, co se děje vedle. Není zde žádné soukromí. Žádost o byt už mám na obci patnáct let,“ přidala se Jana Kutziowá.

„Tady člověk zmrzne za živa. Podívejte se na ty zdi, nemají ani deset centimetrů. V létě se tady nedá být. Dýcháme skelnou vatu, která padá ze stropu. Už deset let žádám obec o byt, ale chtějí po mně kauci třicet tisíc korun. Jsem na sociálce, kde mám na to vzít,“ rozhodil rukama Josef Malík.

Radnice se točí v začarovaném kruhu. Byty nemá, na opravu ubytovny scházejí potřebné peníze. Bez legalizace objektu také nemůže získat dotaci na jeho rekonstrukci. V současné době radnice Romům pomoci nemůže. „To, že jsou obyvatelé obce, neznamená, že se o němá obec postarat. V současné době nemáme žádné volné byty,“ prohlásila starostka Velké Kraše VlastaKočí (nez).

Jisté řešení neutěšené situace nabízí kraj. „Jde o extrémně vyloučenou lokalitu, která nepochybně potřebuje řešení. Pokud dostaneme podnět, můžeme připravit integrovaný projekt, který by řešil bydlení i zaměstnání Romů,“ řekla krajská koordinátorka Renata Köttnerová.

Olomoucký deník 2007

Natálka Vítkov

Drazí přátelé, není mým úmyslem se opakovat a vkládat písničky či příspěvky, které již byla zveřejněna. Toto je zcela jiné a budu Vám to jak Vám nám tak i majoritě připomínat na blocích tak dlouho, dokud si neuvědomíme, že tento extrémismus nemá mezi námi co dělat a tohle je náš úkol č. 1. boj s extrémismem ve všech jeho podobách a ukázat jakého lidského neštěstí jsou schopni ve svých důsledcích svého konání. Za čtvrt roku se objet objeví ve všech 10 skupinách ve kterých jsem.........a budete se divit po shlédnutí videa jsou na naší straně.......

Když jsem tehdy viděl záběry v televizi, zdálo si mi to neskutečné, a říkal jsem si pro sebe dále se zajít nedá. Extrémismus včetně DSSS ukázala, že nebýt vysokých trestů, bylo by možné si dovolit snad vše. Současně trest byl tak vysoký, že má podíl i na současném, stavu ve společnosti a radikalismem zhruba dle mého 2 procenty a zbytek je politika na všech úrovních.

Když jsem chodil do školy maximálně mi děti ze třídy řekli cikáne . To se psal rok 1980 až 1984. Vyřídili jsme si to jako kluci, padla facka ve třídě a bylo.

Dnes se vráží do obydlí, dlažební kostkou se rozbijí hlavy- Jesenicko a kauza Žigovi - řešil Dušan Badi.Starostové našli cestu zkrze ralitek přehazují romský problém aby se jej zbavily z města do jiných měst deportacemi a Vítkov se stal mementem. Mementem stavu společnosti. A co s tím. Uvědomujeme si dnešní dobu, kdy radikalismus a technické vymoženosti dneška jsou natolik nebezpečné, že současná situace je daleko horší než ve 30 letech minulého století.Tento blog slouží proti násilí, diskriminaci a extrémismu a antisemitismu.. Jenže samotný WWW ani blogy nestačí Současně si uvědomujeme, že tlak musí vytvářet na patřičná místa nejen politické strany ať vznikající romské, kde mám za to, že by si měli sednout za jeden stůl a spojit v jednu stranu, ale i v úzké spolupráci s majoritou, která nebezpečí radikalismu a antisemitismu si jako nebezpečí uvědomuje a taktéž si uvědomuje jako my, že o nás bez nás to nejde a bez nich také ne. jinak není šance na změny, která jsou realistické.. Proto výzva ke kulatému stolu v rámci přípravných výborů polit. romských stran a kulatému stolu s vedením blogu výzva k vládě a demise za odvolání vlády. Nemůžeme být na to sami

Dnes se vráží do obydlí, dlažební kostkou se rozbijí hlavy- Jesenicko a kauza Žigovi - řešil Dušan Badi. Starostové prostřednictvím realitek přehazují romský problém aby se jej zbavily z města do jiných měst deportacemi a Vítkov se stal mementem. Mementem stavu společnosti. A co s tím. Uvědomujeme si dnešní dobu, kdy radikalismus a technické vymoženosti dneška jsou natolik nebezpečné, že současná situace je daleko horší než ve 30 letech minulého století.Tento blog slouží proti násilí, diskriminaci a extrémismu a antisemitismu.. Jenže samotný WWW ani blogy nestačí Současně si uvědomujeme, že tlak musí vytvářet na patřičná místa nejen politické strany ať vznikající romské, kde mám za to, že by si měli sednout za jeden stůl a spojit v jednu stranu, ale i v úzké spolupráci s majoritou, která nebezpečí radikalismu a antisemitismu si jako nebezpečí uvědomuje a taktéž si uvědomuje jako my, že o nás bez nás to nejde a bez nich také ne. jinak není šance na změny, která jsou realistické.. Proto výzva ke kulatému stolu v rámci přípravných výborů polit. romských stran a kulatému stolu s vedením blogu výzva k vládě a demise za odvolání vlády. Nemůžeme být na to sami. Populistických cest bylo dost                                                          jak to vidí CNN prostřednictvím Idnes, převzato

Středa, 30. listopadu 2011. Svátek má Ondřej.

Natálka Kudriková | foto: Alexandr Satinský, MF DNES

Soud s útočníky pokračuje v pondělí

Za útok stanuli před soudem Václav Cojocaru, Ivo Müller, Jaromír Lukeš a David Vaculík. Čtveřice se v minulosti netajila sympatiemi k pravicovým radikálům, část z nich přímo pomáhala organizovat jejich akce.

Zatímco Cojocaru a Müller se k činu přiznali a rodičům dívky se omluvili, Jaromír Lukeš vypovídal jen na policii a David Vaculíkceloudobu mlčí.

PROJEV PAVEL BOTOŠ - 17. LISTOPAD PRAHA

PROJEV PAVEL BOTOŠ - 17. LISTOPAD PRAHA
Od Václav Zástěra ve skupině Romský blog - 2011 o.p.s. · Upravit dokument · Odstranit
Vážené dámy, pánové, milý přátelé
Již delší dobu s krajním znepokojením pozorujeme růst aktivit
různých neonacistických skupin. Stejné znepokojení v nás
vyvolává nepochopitelná tolerance soudů a některých úřadů k
neonacistům. Ti se pravda snaží maskovat méně nápadnými názvy
svých stran a organizací. Snaží se přesvědčovat lidi, že právě oni
jsou ti, jenž neporušují zakony. Opak je však pravdou. Neonacisté
se od různých zvěrstev, které způsobili jejich členové vždy
distancují, ačkoliv ta jsou přímým důsledkem atmosféry
paranoidní nenávisti, kterou všude kolem sebe šíří.
Za zvlášť otřesné pokládáme, že se k neonacismu a nacismu jako
ke svému vzoru hlásí lidé, kteří si říkají Češi, ačkoliv právě Češi
byli jednou z prvních nacistických obětí. Vzpomeňme si na
každoročné smutné výročí vyvraždění a vypálení českých Lidic.
Ale i jako novodobé zvěrstva ve Vítkově na Ostravsku, za
posledních několika let, však nejde o ojedinělý případ. Je jich
opravdu mnoho, které bych zde mohl připomenout.
Neonacisté samozřejmě zneužívají současné společenské situace,
hospodářské krize, nebezpečného růstu sociálních rozdílů i
sociálního napětí, a jejich nedostatečného řešení.
Vyzýváme všechny slušné lidi v této republice, aby se společně
postavili proti vzrůstajícímu nebezpečí neonacismu. Aby odmítali
pochody a jiné akce neonacistů ve svých obcích, aby žádali na
svých volených zástupcích a na úřadech ráznější postup vůči nim.
Aby odmítali demagogii neonacistů a v žádném případě nevěřili
jejich slibům. Ač to přesvědčivě slibují, neonacisté nechtějí nic
řešit, chtějí se jen za každou cenu dostat k moci. Ale jak by s ní
naložili, to už víme z minulosti.
Vyzýváme Prezidenta, vedení státu a veškeré kompetentní úřady ,
aby nebezpečí neonacismu nepodceňovali, aby rázněji než dosud
vystupovali proti jeho projevům. Zároveň je vyzýváme, aby
zintenzívnili řešení řady palčivých společenských problémů, které
neonacisté zneužívají ke svým vystoupením a k získávání
stoupenců mezi zklamanými a často již bezradnými lidmi.
Pamatujme, že právě neonacismus může svou demagogickou
ideou zahubit tuto zem.
Přátelé zastavme společně toto zlo !!!! Neonacismu !!!!!
ČERNÍ...BÍLÍ...SPOJME SÍLY !!!!!!!
Pavel Botoš

Výzva

Miroslav Kovac

Z důvodů velkých ohlasů ke vzniku Romské politické strany vyzývám všechny členy ke spolupráci. Chtěl bych Vás upřimně požádat, aby jste se vyjádřili k následujícím tématům. Můžete svoje podněty psát na zeď, nebo do zpráv. Přípravný výbor následně vyhodnotí Vaše návrhy a zakomponuje je do programu SRP.

Sociální oblast a bydlení:
Zaměstnanost a podnikání:
Vzdělávání:
Boj proti korupci:
Státní správa a obce:
Boj proti kriminalitě a bezpečnost občana:
Podpora rodiny:
Sport kultura a neziskový sektor:
Zdravotnictví:
Senioři:
Zahraniční politika:

Těším se na podnětné návrhy. Děkuji

společně pojďme vyjádřit nesouhlas s naší vládou....Iniciativa za demisi vlády

Iniciativa za demisi vlády a Už stačilo: Vláda se vysmívá občanům naší republiky do očí | Názory a p

www.parlamentnilisty.cz

Iniciativa Už stačilo zve na Festival za demisi vlády.

malé zamyšlení aneb hledání úcty

Dlouho, velmi dlouho jsem neměl čas psát zamyšlení a možná je to  dobře. V poslední době je jich snad o nás až mnoho a v tom špatném světle. Já se však nechci nyní vracet k událostem posledních dní, ale naopak se zamyslet nad tím, že si snad uvědomujeme nejen rozdílnost v mnoha směrech mezi majoritou  a námi, mezi tím jak málo stačí ke strhnutí davu se k nacionalistickým myšlenkám a kolik čí spíše jak málo chybí k tomu, aby skutečně jiskra přeskočila na někoho, kdo naopak silovou cestu hledá a čeká na ní, či naopak ani nevěděl jak sám se k tomu všemu dostal.


Především si uvědomuji kam až se dá zajít. Po jakých argumentech se dá sáhnout, aby nenávist lidí šla napovrch, a i u těch, co naopak dosud ji v sobě neměli a bylo jim lhostejné jestli vedle nich žije Rom či ne. Tak jako si uvědomujeme rozdílnost v majoritní společnosti na slušné a neslušné i oni dosud právě tito ono rozlišovali u nás Romů. A hle. Stačilo málo. Mediální kampaň, malé městečko, co tomu řeknou další sousedi a najednou již to nebyl soused, který rozuměl a uměl rozlišit na slušnost a neslušnost a obava co tomu řeknou druzí, se nechal strhnout k hlásající se  kolektivní vině Romů ze strachu a najednou stál onen člověk na náměstí a vykřikoval spolu s ostatními hesla plná rasismu a zloby? Pak možná přišel domů a sám před sebou se styděl. Pravda nesnášenlivost a celkově špatný pohled majoritní společnosti na Romy je a číslo jsou veliké, vím však, že jako sousedé se musíme umět domluvit, hledat cestu a komunikovat a to se dělo až dosud. Nenávist má každý v sobě  je jedno jestli je Čech nebo Rom. Bůh nám nadělil jak dobré stránky do života, tak ty špatné. Ty dobré není třeba jmenovat, ale závist, lež, zlobu, občas vulgaritu, jednoduše negativní lidské vlastnosti. To vše máme v sobě každý.
Nadělil nám i možnost umět se do hloubky zamyslet a tak se nyní o to pokusím s nádechem tedy povrchně právě v souvislosti s předchozím odstavcem.Extrémismus, vynechávám tam není nad čím, to je viditelné a jasné.
Když jsem byl malý, bavilo mně lézt po stromech a co nejvýše. Vůbec jsem neuvažoval co se stane, když se větev zlomí a spadnu. I dnes si tak připadám s ohledem co se děje ve společnosti. Lezem na strom, majorita i mi, nikdo nás nevaruje na slabé větve a pád o to horší může být. Pád, kdy jen těžko budeme hledat k sobě spět cestu a komunikovat spolu jako sousedé i když se třeba jen pohádáme. Ale i hádka je komunikace a nese sebou nějakou myšlenku, a ta může i po hádce po nějakém čase být přínosem. Zatím jsme na jedné z nejvyšších větví a čekáme. Věřím, že se obrátí ony negativní vlastnosti a zase pomalu budeme slézat směrem k zemi a komunikovat. Sousedské pochopení je myslím základ pro vzájemnou úctu a respekt a nemusí být zrovna přátelské povahy. Respekt a úcta je však ke zklidnění potřeba. My se snažíme pochopit majoritu, dokonce se říká zařaď se a bude vše v pořádku, ale to již je volba každého. Jak se ale zařadit, když není rovnocenný stav? a Přiznejme si ani nebude.Majorita sice něco chce, integraci, ale jde vůbec? A Tak alespoň onen respekt a dobrý sousedský vztah a začněme u něj obě strany.

Zvíře, pes, pokud onemocní ví co má udělat.Většinou zaleze do kouta a pomoc odmítá. Musí přijít člověk a pomoci.Naše společnost je nemocná, zalezla do kouta a léky, které používá jsou neúčinné.Myslíte, že někdo přijde a pomůže? Je to na nás samotných a začněme u toho, koho známe a na okamžik sám nevěděl kudy kam.




Václav Zástěra